Z minula jsem vám dlužen pokračování některých fakt dlouhých prací, takže - Alexander Dumas a Hrabě de Monte Christo 6, Felix Háj a Školák Kája Mařík - Díl 2. a Díl 3.. Hlavně Káju Maříka si nenechte ujít :-)

Jinak to ale dneska bude trošku náročnější čtení, a těch známých jmen... tak hned Howard Phillips Lovercraft. Ve svém podivném životě psal podivné romány a povídky, a to se týká i prvních dvou knih - Věc na prahu i Dagon jsou rozhodně dost podivné. K Dagonu... možná jste viděli stejnojmenný film. Na ten zapomeňte, to byl škvár. Kniha je lepší!

Trochu realističtější (no, i když...) hrůzu nabízí Zabiják od Émile Zoly. Bída, smrt, utrpení - prostě naturalismus. Možná to nejlepší čtení na pochmurné podzimní podvečery, možná si jej raději nechte na jindy. Pokud máte slabé nervy, nečtěte a raději se vraťte k Lovcraftovi :-)

Pro odlehčení, ale pořád na úrovni, zkusme Williama Shakespeare. Kupec benátský se jeví jako vhodný kandidát. Pokud komedie nepatří mezi vaše prioritní dílka, nabízí se Daniel Defoe a Robinson Crusoe, mimochodem velmi pěkně zpracovaný v českém animovaném filmu Dobrodružství Robinsona Crusoe, námořníka z Yorku.

Tak a zpět do drsné reality. Gaius Julius Caesar sepsal své Zápisky o vojně v Galii proto, aby ospravedlnil své výboje. Vlastně by se dalo říct, že to bylo takové římské píárko. No a po nějakých dvou tisících letech se z toho stala klasika! Zato Henryk Sienkiewicz, polský nositel Nobelovy ceny za literaturu, psal taky o válce, ale rovnou román - Ohněm a mečem 1 a 2. V tomto románu se - na rozdíl od Zápisků - s realitou zachází značně volněji, ale nejsou to skripta ke zkoušce z historie, tak co. Bylo i zfilmováno, a to s velikým úspěchem.

Když jsem zjistil, že jsme zveřejnili Edgara Wallace, neudělalo to se mnou nic. Pak mi bylo vysvětleno, že to je tím, že moc nečtu detektivky. Jestli ovšem patříte mezi milovníky detektivního žánru, asi vám to spíš něco řekne - Černý opat. Tak jo? Říká? -- Já tak ještě Sherlocka Holmese, jako třeba Dům U tří štítů. Mimochodem, Sir Arthur Conan Doyle nepsal jenom detektivky. Nechal se inspirovat výpravou plukovníka Fawcetta do neprozkoumaných končin pralesů Jižní Ameriky a napsal Ztracený svět, kterým se zase od té doby nechalo inspirovat nespočet dalších spisovatelů a filmařů.

No ale pojďme zase k domácím autorům: Podhorská vesnice a Božena Němcová - není to náhodou povinná četba? Pro mě by asi musela být povinná, protože toto prostě není můj šálek čaje. Moje nejoblíbenější Babička je ta od herce Pechy... to by se Božena divila!

Na závěr už jenom něco lehkého - Ondreja Trepáča poznáte, však? Ak áno a ak se vám jeho dielo páči, skúste Oči skazy. Možno aj preto, že je po slovensky... Kedysi dávno som čítal knihu Hlava XXII vo slovenčine a bolo to lepšie ako v českom vydaní. A zpět do češtiny, a Michal Češek a Právo první noci. Ano, to právo první noci.

Hergot, co to dneska pořád mám s tím filmem? Hmm... a viděli jste Faunův labyrint? Dobrý, ne?

A samozřejmě si ani na podzim nemusíte nic číst (i když na Palmknihách přibylo více knih - sem se prostě všechny nevešly) ani chodit do kina. Můžete se věnovat úplně jiným činnostem. Poslední tip je tedy Kámasútra aneb poučeni o rozkoši, autor Mallanága Vátsjájana.

Kjámalalicha? Kjámalicha!