|
Recenze HTC Touch Diamond 2 (2. část)
|
Autor: nexus6 - 03.08.2009, 3861 čtenářů
Ve druhé části recenze HTC Touch Diamond 2 se budeme již tradičně věnovat především ovládání telefonu. To je tentokrát o dost jiné, než na co jsme z běžných komunikátorů zvyklí.
Displej a ovládání
Díky chybějící navigační klávese se zcela změnila filozofie ovládání nového Diamondu. Právě to asi mnozí zarytí příznivci klasických komunikátorů nebudou ochotni překousnout. A vůbec se jim nedivíme. Sami jsme s Diamondem 2 zpočátku tak trochu zápasili, kurzorový kříž a potvrzovací klávesa by se nám občas hodily i po více než měsíci používání. Diamond 2 přináší v ovládání stejnou logiku, jako model Touch HD. U něj jsme ale velebili obří displej, na kterém se uživatel mohl strefit i do malého checkboxu.
To v případě Touch Diamond 2 tak úplně neplatí. Displej s rozlišením WVGA má úhlopříčku 3,2 palce a je relativně úzký. HTC proto v případě nového modelu sáhlo po dalších vylepšeních uživatelského prostředí TouchFLO 3D. Zmizela tak například klasická nabídka Start. Po stisknutí příslušného tlačítka nebo ikony Start v levém horním rohu displeje se objeví maticové menu s dvanácti ikonami. Menu má ještě druhou stranu, pro její odhalení stačí posun prstem zdola nahoru. Celkem je tak dostupno 24 míst. Na ně si může uživatel svobodně nastavit ty nejpoužívanější funkce a dle našich zkušeností je to dostatečný počet pro běžné používání.
Pokud je potřeba se dostat i k dalším aplikacím, z tohoto Start menu tak lze učinit pomocí levé virtuální kontextové klávesy. Ani pak se ale neobjeví klasické prostředí Windows Mobile. Uživateli je naservírován elegantní abecední seznam všech programů s velkými ikonami. I v něm tak lze rychle najít téměř cokoliv.
Podobně ani v případě nastavení nepřijde uživatel s Windows Mobile prakticky vůbec do styku. Možnosti nastavení v rámci prostředí TouchFLO byly totiž maximalizovány a tak není téměř vůbec důvod zabíhat ke klasickým nastavením v systému. I ta jsou ale samozřejmě dostupná, tentokrát právě ze záložky nastavení v TouchFLO. Drtivá většina záležitostí se tak ovládá naprosto bez problémů prstem. Na stylus, umístěný opět nelogicky v pravém dolním rohu, může uživatel prakticky zapomenout. I když na několik výjimek ještě v průběhu recenze upozorníme.
Příjemné u nového Diamondu je to, že jde o rychlý přístroj, který funguje bez výraznějšího zpomalování. Na uživatelské pokyny reaguje svižně a přesně. I když je pravda, že občas se komunikátor rozhodl trochu nesmyslně stávkovat a na některé pokyny reagoval po svém. Tento neduh můžeme ale připsat firmwaru, situace by se snad měla zlepšit.
Co se oné rychlosti týče, tak tu zajišťuje 288 MB RAM a procesor s taktem 528 MHz. Touch Diamond 2 disponuje také 512 MB flash ROM paměti, což je pro aplikace a třeba fotografie pořízené fotoaparátem dostatek místa. Na rozdíl od předchůdce disponuje nový Diamond i slotem pro paměťové karty microSD, ten se skrývá pod krytem baterie. Telefon není třeba kvůli dostupnosti karty vypínat.
V rámci ovládání bychom ještě měli zmínit malou zoomovací lištu pod displejem. Ta slouží k plynulému přibližování a oddalování objektů při prohlížení internetových stránek nebo fotografií. Dle nás je to naprosto zbytečný ovládací prvek, který na telefonu jen zabírá místo. Funguje totiž opravdu prakticky jen ve dvou aplikacích a to jeho existenci příliš neospravedlňuje. Navíc jej uživatel použije opravdu málokdy, obzvlášť pokud je zvyklý na stávající způsoby ovládání. Noví uživatelé asi budou také chvíli pátrat, k čemu tu vlastně tato lišta je a pak se jí asi nadále zabývat nebudou. Výrobci mobilních telefonů a především těch s Windows Mobile by se nad ovládacími prvky opravdu měli zamyslet. To je skutečně takový problém pod displej nacpat zcela obyčejný trackball, jaký mají prakticky všechna BlackBerry nebo telefony HTC s operačním systémem Android?
Baterie
Velmi příjemné překvapení nám přichystal Diamond 2 v případě výdrže na jedno nabití baterie. Přitom její kapacita 1100 mAh nevěstí žádné rekordní výkony. HTC se ale očividně podařilo v rámci Windows Mobile 6.1 důkladně zvládnout power-management a tak se v případě plného pracovního nasazení můžete i tak dočkat až dvou dnů výdrže. A to jsme Touch Diamond 2 opravdu nešetřili a měli jsme třeba neustále zapnuté wi-fi. Telefon se nám v práci, doma i v oblíbené restauraci automaticky připojoval do bezdrátové sítě. Denně jsme provolali zhruba půlhodinu, podstatně častěji jsme využívali internetový prohlížeč a v permanenci byl i vestavěný fotoaparát.
Pokračování článku:
Recenze HTC Touch Diamond 2 (3. část)
Předchozí část článku:
Recenze HTC Touch Diamond 2 (1. část)
|
|
|
|
| |
| Hodnocení článku |
Průměrné hodnocení: 5
Účastníků: 4
|
|
|
