Co tu máme dál? Velkou hromadu čtení od
Alexandra Dumase -
Josef Balsamo 1,
2 a
3. Tímto třídílným románem začíná velký cyklus z dějin
Francouzské revoluce.
Holt to byl plodný autor, ale mizerný hospodář, takže dožil v podstatě
bez peněz u svého syna. Ale byl jedním z nejoblíbenějších spisovatelů
své doby.
Jestli se to dá říct i o
Antonu Pavloviči Čechovovi, to netuším, ale ono to není tak důležité. Přečtěte si
Vykřičník a uvidíte sami, co s ním.
O
Karlu Mayovi se to říct dá, a od toho si tentokrát můžete přečíst knihu
Hamail.
Tedy odlehčit již není kam, ale zkusme to s humorem. Máme tady
Jaroslava Haška, konkrétně jde o
Čung Jungu: O bleše a císaři Ihangovi a
Danas jesmo, sutra nismo.
Jedním z našich novějších autorů je
Rudolf Havlík, od kterého si můžete přečíst také dva "kousky" -
Děvky, ty to znaj a
Co zbylo z Ráje.
Také (byť už jen na našich stránkách) stále
Ostravák bloguje 28. Autor neznámý, ale dobré čtení.
Zkusme se teď na chvíli vrátit k něčemu vážnějšímu, i když ze dvou naprosto odlišných konců.
Miroslav Antl píše "
Gaunery nemám rád!".
Není důvod mu nevěřit, pracoval jako státní zástupce a o případech, na
kterých pracoval, se dočtete právě ve výše zmíněné knize.
Z úplně jiného konce je
Centrum securitatis (Hlubina bezpečnosti) od
Jana Amose Komenského. Zcela jistě zajímavé čtení. Pozor, na začátku je latina, nelekněte se
:)