Úvod
Ještě než se pustíme do samotného srovnávání, je třeba si ujasnit, na kterých přístrojích jsme oba operační systémy testovali. V případě Google Android byl výběr jednoduchý, použili jsme T-Mobile G1 určený pro americký trh, proto jsou všechny screenshoty v tomto článku i v následujících dílech v angličtině. Abychom nesrovnávali Windows Mobile s jednou z prvních verzí Androidu, provedli jsme upgrade na verzi 1.5 (tzv. Cupcake). U Windows Mobile je situace vzhledem k dostupnosti několika desítek kapesních počítačů mnohem složitější, my jsme z velké části používali sice starší, ale funkcemi stále nabitý HTC Kaiser a HTC Universal.

Ovládání
V první části našeho seriálu se budeme zabývat ovládáním operačních systémů, tj. vlastností, která je těžko měřitelná a vzbuzuje často vášně v internetových diskusních fórech. Někteří uživatelé totiž své mobilní zařízení ovládají výhradně tlačítky, jiní nedají dopustit na stylus a zejména v poslední době se rozrostla řada těch, jenž bezpodmínečně vyžadují ovládání nejen základních, ale i doplňkových funkcí prsty. Podle toho, do které skupiny člověk patří, se zčásti odvíjí také sympatie k danému operačnímu systému. Jestliže např. potřebuji často kreslit náčrtky, jen těžko budu spokojen s Google Androidem, neboť dostupné přístroje mají kapacitní displej, který je sice vhodnější pro ovládání prsty, není však schopen zjistit přesné místo doteku, takže na náčrtky a podobné aktivity se nehodí.

Operační systém Windows Mobile existuje již několik let a od svého předchůdce Pocket PC se příliš neliší. Rozhraní operačního systému, dodávaných programů, a nastavení, je z velké části stále stejné, patrně největší změna se váže k Windows Mobile 5. Teprve s příchodem této verze můžeme říci, že PDA a komunikátory s operačním systémem Microsoftu lze takřka kompletně ovládat pouze tlačítky, bez nutnosti tapat stylusem či prstem na displej. Jedná se o malou revoluci, neboť do té doby člověk většinou potřeboval dvě ruce (v jedné držel přístroj, v druhé stylus), nyní stačí ruka pouze jedna. A k jakým změnám vlastně došlo?

Nejviditelnější novinkou jsou tzv. soft keys neboli softwarové klávesy. Jsou dvě a nacházejí se ve spodní části displeje. Využití soft keys se meze nekladou, můžeme jimi např. spouštět programy přímo z Today obrazovky, v programech zpravidla jedna klávesa slouží pro vstup do menu, druhé tlačítko program často ukončuje, mění režimy zobrazení (např. v kalendáři) atp. Samotné soft-keys by toho moc nevyřešily, neboť by bylo stále třeba tapat na displej. Z tohoto důvodu najdeme pod dotekovým displejem dvojici hardwarových tlačítek, které soft-keys suplují. Ve většině případů nechybí ani D-Pad, což jsou čtyři kurzorové šipky a středové potvrzovací tlačítko, řada modelů nabídne ještě klávesu pro vyvolání Start menu a tlačítko [OK] minimalizující, resp. ukončující programy. Takto vybavené zařízení lze ovládat výhradně klávesami - ze Start menu je možno spouštět aplikace, pomocí soft-keys a kurzorových šipek lze komunikovat s jejich rozhraním, na tlačítko pro nahrávání, které najdeme většinou na boku zařízení, lze namapovat task manager, takže lze mezi spuštěnými aplikacemi také přepínat.

Jak si můžeme všimnout na přiložených screenshotech a na videu, rozhraní Windows Mobile není optimalizované pro ovládání prsty. Již od prvních Pocket PC byl hlavním ovládacím prvkem stylus; plastová tužka, kterou se člověk strefuje do malých ikon zobrazených na displeji. Vzhledem k tomu, že Windows Mobile přístroje disponují rezistivními LCD, které jsou schopny přesně určit místo doteku a lze je ovládat nejen prstem, ale i kovovými či plastovými předměty, tak není divu, že se Microsoft uchýlil k malým ovládacím prvkům, do kterých se člověk netrefí. Jde také o to, že Pocket PC a později Windows Mobile PDA byly chápány v první řadě jako počítače, nikoliv telefony, takže nad ovládáním pomocí stylu se nikdo příliš nepozastavoval. Pokud chtěl uživatel spíše telefon a nikoliv kapesní počítač, mohl si vybrat Windows Mobile Standard (dříve označované jako Smartphone Edition) zařízení, tj. přístroj vzhledem připomínající mobilní telefon, bez dotekového displeje a většinou také s klasickou telefonní klávesnicí.

Velké změny přišly po uvedení multimediálního telefonu Apple iPhone, kdy bylo jasné, že mnoho uživatelů dá raději přednost jednoduchému ovládání pomocí prstů před počtem funkcí a možností přizpůsobit si chování mobilního zařízení. V "honbě za iPhonem" je nejdále tchajwanský HTC s rozhraním TouchFLO, které ve své poslední verzi dokáže nahradit ještě více funkcí operačního systému, stále se však jedná o nadstavbu nad OS, nikoliv jeho součást.

Ovládání Google Androidu
Ve společnosti Google měli při návrhu systému Android mnohem lehčí pozici, než má Microsoft nyní. Nemuseli se totiž zabývat kompatibilitou a mohli připravit takové uživatelské rozhraní, které by co nejvíce reflektovalo aktuální požadavky uživatelů, tj. zejména intuitivní ovládání pomocí prstů. Zda se to podařilo, nechť každý posoudí sám.

Pro ovládání prsty jsou v podstatě důležité dvě věci - technologie použitá při výrobě displeje a také velikost ovládacích prvků. Výše zmíněné HTC TouchFlo druhou podmínku bohatě splňuje, ale na displej je třeba tlačit, takže ovládání není tak přívětivé jako u smartphonu HTC Dream; prvního přístroje s Google Androidem, který dostal do vínku kapacitní displej. U tohoto typu LCD není třeba vyvinout tlak, ale stačí se displeje pouze jemně dotknout a on povel zaznamená. Nevýhodou však je, že smartphone nerozpozná přesné místo doteku, takže na displeji nelze např. kreslit. Druhým nedostatkem je, že displej rozezná pouze dotek prstu, nelze použít stylus či prst v rukavici či s nalepenou náplastí. Pokud se člověk s těmito omezeními smíří, čeká ho opravdu zajímavý zážitek.

Ovládání T-Mobile G1 je pro řadu lidí něčím novým a chvíli trvá, než si na něj zvyknou. Již ve verzi 1.1 bylo ovládání promyšlené, nedostatky či spíše neobvyklosti najdeme však při používání jednotlivých aplikací, kterým se budeme věnovat v dalších dílech našeho seriálu.